GNU/Linuxová distribuce má dva hlavní úkoly: nainstalovat volný operační systém na počítač (ať už s již přítomným operačním systémem nebo bez něj), a poskytovat software, rozsahem pokrývající veškeré uživatelské potřeby.
1.5.1. Instalátor: debian-installer
debian-installer
, který je navržený extrémě modulově, aby byl co možno nejvíce obecný, má za cíl první úkol. Pokrývá široký rozsah instalačních situací a obecně, podstatně usnadňuje vytvoření odvozeného instalátoru vyhovujícímu konkrétnímu případu.
Tato modulovost, která jej také dělá velice komplexním, může být, při objevování tohoto nástroje, pro vývojáře znepokojující; ale pokud je použitý v textovém nebo grafickém módu, uživatelská zkušenost je stále stejná. Velký kus práce byl odveden co do snížení počtu otázek položevých během instalačního procesu, obzvláště díky zahrnutí softwaru pro automatické rozeznávání hardwaru.
Je zajímavé sledovat, jak se ostatní, od Debianu odvozené distribuce, podstatně v tomto aspektu od Debianu liší a poskytují instalátory více omezené (vztahující se pouze na architektury i386 nebo amd64), ale více přátelské pro nezasvěcené. Na druhou stranu, se povětšinou nepouští daleko od obsahu balíčků za účelem profitování co možná nejvíce z rozsáhlé palety softwaru bez působení problémů s kompatabilitou.
1.5.2. Softwarová knihovna
Quantitatively, Debian is undeniably the leader in this respect, with over 31,000 source packages. Qualitatively, Debian’s policy and long testing period prior to releasing a new stable version justify its reputation for stability and consistency. As far as availability, everything is available on-line through many mirrors worldwide, with updates pushed out every six hours.
Většina nových volných softwarových programů si rychle nalezne cestu do vývojové verze, což jim umožní být nainstalovanými. Pokud to vyžaduje příliš mnoho aktualizací a závislostí, program může být znova sestaven pro stabilní verzi Debianu (pro více informací o tématu navštivte
15 – „Creating a Debian Package“).